Za běžných okolností by bylo v této době téměř nemožné udělat s Michalem Húskem rozhovor, protože by zkrátka a jednoduše neměl uprostřed zimní sezóny jako šéfkuchař v hotelu Savoy ve Špindlerově Mlýně čas. Takto může spolu s Karlem Šimůnkem v nové epizodě podcastu Chef Arena zavzpomínat na to, jak vedla jeho cesta ze zimního stadionu do jedné z nejlepších kuchyní na českých horách i na to, co mu hraní hokeje dalo pro práci šéfkuchaře. „Byl jsem vycvičený z hokeje na týmovou souhru i na to, že na nás občas trenér nebo kapitán řvali. To mi dalo základ, jak se chovat a fungovat v kuchyni,“ říká Húsek.

O Janu Kvasničkovi by se dalo s nadsázkou dalo říct, že je renesančním člověkem. Ke kuchařině se dostal oklikou přes pokus stát se automechanikem a v současné době ho místo v kuchyni potkáte spíše na zahradě. Přesto přiznává, že se k řemeslu chce vrátit, tentokrát ale ve své vlastní restauraci, kde by rád dbal na jednoduchost a kvalitu. „Taková ta úplně fine dining zdobírna na talíři se mi sice líbí pořád, ale už to pro mě není až tak zásadní. Hlavní je jednoduché dobré jídlo z kvalitní suroviny. Takový je trend, ke kterému se budou lidé vracet,“ říká Kvasnička v nové epizodě podcastu Chef Arena.

Kuchař s image rockera Přemek Forejta se proslavil nejen jako porotce soutěže MasterChef, ale i jako držitel titulu Zlatý kuchař a šéfkuchař olomoucké restaurace Entrée, která je podle něj unikátní právě tím, že je v Olomouci a ne v Praze nebo Brně. Až do třiceti let měl ambici získat michelinskou hvězdu, nyní přiznává, že toto prestižní ocenění vlastně nepotřebuje. „Řekl jsem si, že mám plnou hospodu, stabilní tým, který to baví, lidé se k nám vrací a stále přichází noví, a uvědomil jsem si, že ta hvězda vlastně ničemu nepomůže,“ vysvětluje Forejt s tím, že zatímco v začátcích stálo Entrée vyloženě na jeho osobě, dnes podnik funguje mnohem více na spolupráci celého týmu.

V restauraci Sia si šéfkuchař Jiří Štift plní svůj sen. Za sebou má bohatou kariéru v Česku i po světě, včetně půlročního angažmá na zaoceánské lodi a sám otevřeně přiznává, že si vlastně nedovede představit, že by dělal cokoliv jiného než kuchařinu. „Mám nádherné povolání. V kuchyni jsem třicet let a pořád je co se učit,“ říká v nové epizodě podcastu Chef Arena.

Ač je považován za jednoho z nejlepších reprezentantů klasické francouzské kuchyně v Česku, sám Miroslav Kalina takto úzké škatulkování odmítá s tím, že chce hlavně vařit věci, které ho baví a které mu chutnají. Tuzemské restaurace si podle Kaliny své klienty zhýčkaly a nabízí jim nadstandardní servis, který v západní Evropě není obvyklý. „Už si jídlo neužíváme. Zapomínáme na to, že jídlo je hlavně požitek. Lidé by měli přijít a užít si to v restauraci jako v divadle nebo na koncertě. Bylo by fajn, abychom se k tomu vrátili,“ říká Kalina v nové epizodě podcastu Chef Arena.

Bez přehánění můžeme říct, že ač je kuchařem amatérským, patří mezi kuchařské hvězdy letošního roku. Kdo by totiž neznal věčně usměvavého vítěze poslední řady MasterChefa Romana Stašu, který si svým vařením na televizních obrazovkách získal srdce diváků. „Mám hodně ženské publikum. Čím to je nevím, asi tím že se hodně směju. Co teď sleduji, když jezdím vařit po rodinách, tak mám spoustu fanoušků mezi dětmi. Stává se mi klidně i z 50% že rodiče moje vaření kupují svým dětem, to je fakt neuvěřitelný,“ říká s typickým úsměvem Staša.

Pavel Sapík částečně v žertu, částečně vážně uznává, že jinou volbu než kuchařinu vlastně ani nikdy neměl. Rodinná tradice sahá až do 17. století a jeho otec Jaroslav Sapík patří k nejznámějším šéfkuchařům v republice. A právě vystoupit z otcova stínu bylo podle Sapíka v začátcích nejtěžší. „Nechtěl jsem být pořád jen mladej Sapík. S člověkem se to nese, jsou větší očekávání, někdo to dává sežrat, někdo nic neodpouští. Ale o to to bylo intenzivnější a člověk se snažil jít víc sám za sebe,“ vzpomíná Sapík.

Jan Horký je známý nejen jako šéfkuchař v současnosti dohlížející na tři restaurace, ale i jako dlouholetý kapitán Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky. A právě soutěžní vaření po celém světě ho stále nabíjí energií a touhou se ve své kariéře posouvat. „Za ty roky se na soutěžích už i s mnoha kuchaři ze světa známe. Píšeme si a posíláme si fotky jídel. To je super takhle si předávat zkušenosti, rady a zážitky,“ říká Horký s tím, že například příprava na kuchařskou olympiádu trvá prakticky celé čtyři roky mezi jednotlivými kláními.

Šéfkuchař Jan Pípal díky angažmá v Sazka Aréně (dnešní O2 Aréna) ví, jaké to je vařit i pro téměř dvacet tisíc lidí. „Pouhé“ tisícovky strávníků se tak nezalekne, jak sám říká v nové epizodě podcastu Chef Arena. „Je to pro mě vlastně málo. Jde jen o to, jak si to člověk zorganizuje a jaký má na to prostor,“ vysvětluje Pípal, který si dle vlastních slov nyní jako šéfkuchař v sousedících restauracích Vinohradský parlament a Bruxx plní svůj sen o vlastní hospodě. Jak ale vzpomíná, přeučit se z kuchaře hotelového nebylo vůbec snadné.

S téměř pětadvacetiletou kariérou v Ambiente patří Vlasta Lacina k největším oporám celé skupiny restaurací, zároveň platí za jednoho z největších českých expertů na maso jako takové a stojí i za renesancí českého strakatého skotu a přeštického vepře. „Restaurace jsou v Česku pořád strašně levné. Když to řeknu, občas na mě koukají jako na blázna. Ale to, že spousta lidí může bez problému jít pětkrát v týdnu do restaurace, to není normální,“ říká Lacina v nové epizodě podcastu Chef Arena.